Stanou se sídliště vhodným prostorem pro podnikání?
Studie prováděná v rámci projektu ReNewTown financovaného z prostředků Central Europe Programme se zabývala kromě jiného kvalitou života na sídlištích vzniklých v době socialismu. Pro účely zpracování studie jsme také vyzpovídali odborníky z místní samosprávy, architekty, politiky a další odborníky dvou sídel v Ústeckém kraji. Život na sídlišti je v současné době vnímán jako méně kvalitní a méně prestižní bydlení. V Chomutově se k této otázce místní experti vyjadřovali více neurčitě. Ale v hodnocení Neštěmic převládá několik nepříznivých odhadů provázených ohrožením celkovou stagnací a poklesem sociální úrovně. Jaké jsou podmínky v těchto lokalitách pro podnikání?
V urbanistickém hledisku desítka odborníků zmiňovala problém omezené vybavenosti službami a maloobchodu, na druhou stranu připouštějí problém konkurence nových obchodních center, která vedla k zániku řady drobných obchodů a provozoven služeb v městských částech a na sídlištích. Přestože koncept sídlišť počítal s dostatečným zázemím pro občanskou vybavenost, včetně velkoplošných prodejen, většina prostor není plně využita, slouží jinému účelu nebo zcela chátrá. Podnikatelé věnující se obchodu a službám zkrátka byli konkurenčně vytlačeni obchodními centry z provozoven blízkých svým zákazníkům. Experti rozsáhlou a univerzální a příliš masivní výstavbu v období socialistického realismu hodnotí převážně negativně.
Místní odborníci však považují podmínky pro podnikání za relativně dobré. A někteří dokonce hodnotí dostatek prostor pro nové podnikání jako velké pozitivum. Prostory totiž mají většinou dobré umístění a dobrou dopravní dostupnost. V zájmu zlepšení struktury malého a středního podnikání považuje většina odborníků za žádoucí, aby místní samospráva napomáhala jejich rozvoji. I přes dost omezené možnosti obec může drobným anebo začínajícím podnikatelům napomáhat například zjednodušením administrativních procesů, rekvalifikacemi, poradenstvím a v jednom případě bylo zmíněno také založení podnikatelského inkubátoru.
Přestože se odborníci vyjadřují celkem optimisticky a očekávají spíše pozitivní trend rozvoje obou měst, otevřenou otázkou zůstává, zda podpora obcí skutečně dokáže navrátit přirozené funkce zpět co nejblíže k bydlení. Doposud jsme totiž opomíjeli faktory, jako jsou změny v demografické struktuře sídlišť nebo vysoká míra emigrace obyvatelstva v produktivním věku. Tudíž zdroje kupní síly pro zamýšlené provozovny obchodu a služeb zůstávají nevyjasněny.
