Česko-saský projekt - Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge

Krušné hory byly v minulosti mimořádně významným evropským územím s těžbou rud barevných kovů a jiných nerostných surovin. Hornictví a hutnictví kovů zde má více než osmisetletou historii, která sice nedávno (1993) skončila, ale určitě bude mít své pokračování v budoucnosti. Na této věhlasnosti mají společný podíl jak saská, tak česká část pohoří. Přestože patřily ke dvěma rozdílným státům, vyvíjely se obě části v minulosti obdobným způsobem. Tvořily společný hospodářský region se specifickým krajinným a společenským charakterem.

Projekt Světové dědictví UNESCO – Montanregion Krušnohoří vznikl na saské straně koncem 90. let minulého století. Studie proveditelnosti byla zpracována na univerzitě TU Bergakademie Freiberg. Z české strany spolupracuje na projektu Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje a Ústecký kraj prostřednictvím své příspěvkové organizace Oblastního muzea v Mostě, podporu má také ze strany Euroregionu Krušnohoří.

Zeptali jsme se ředitelky muzea PhDr. Libuše Pokorné, jak projekt, který může mít pro krušnohorskou oblast významný ekonomický a společenský význam, nastartoval a jak se vyvíjí? „Po prvních kontaktech se saskými kolegy jsme pochopili, že podílet se na projektu, může být přínosem a obrovskou šancí rovněž pro české Krušnohoří. Jako všechny smělé a dlouhodobé projekty má složitý vývoj a obtížně se prosazuje. Společným cílem je dosáhnout v dlouhodobém horizontu zařazení vybraných lokalit a objektů, které prezentují evropsky ojedinělou pozici Krušných hor v rudném hornictví a hutnictví, na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Podařilo se nám získat finanční podporu z programu INTERREG IIIA pro posouzení objektů a krušnohorské krajiny pro účely projektu. Podklady jsme zpracovali ve spolupráci s rozvojovou agenturou tak, aby na jejich základě mohly být připravovány další dílčí projekty v návaznosti na již vzniklé dokumenty na saské straně.

V čem jsou Krušné hory tak ojedinělé?
„Představují přeshraniční celek, propojený přírodními, krajinnými, historickými a kulturními vazbami. Jejich jádrem je přírodní prostor určený geologicko-geografickými poměry, které ovlivňovaly hospodářský rozvoj, jenž se odrážel v krajině a v sídlech. Pod vzájemnými vlivy byly sdíleny stejné historické fáze vzestupu a úpadku, v nichž se odrážel vývoj techniky nebo kolísání poptávky po kovech. V rudných dolech a hutích vznikaly originální vynálezy, pracovní postupy a zařízení, propracovala se legislativa horních měst a montánních provozů, v evropském měřítku se propojoval kapitál těžařů a obchodníků. Jáchymovský stříbrný tolar se stal např. od 16. stol. evropským platidlem (z něho odvozen název Dolaru), v Jáchymově (1716) a ve Freibergu (1765) vznikly vysoké báňské školy a po slavné době zůstaly bohaté archivní fondy a muzejní sbírky. Na obou stranách hranice docházelo i ke stejné hospodářské restrukturalizaci po úpadku těžby kovů, která vyústila ve specifická krušnohorská hospodářská odvětví jako např. krajkářství, hračkářství, rukavičkářství a výroba hudebních nástrojů. Krušnohorský region měl také jednotný jazyk včetně vlastního dialektu, tradice, kulturní a společenské zvyky“.

Co ukázal průzkum?
„Určitě zajímavý památkový, přírodní i krajinářský potenciál. Ukázal ale také na rozdílný vývoj obou částí ve 2. pol. 20. stol., který se na české straně negativně odrazil v zanedbání krajiny a památek a zapříčinil nevratný zánik svébytné kultury odsunem původních obyvatel. I přes uvedená omezení průzkum potvrdil, že česká strana může významně přispět k uskutečnění společného cíle, kterým je zařazení vybraných lokalit a objektů na Seznam UNESCO v rámci hornické a kulturní krajiny Krušnohoří.

Za odpovědi děkuje Lenka Mindeková, tisková mluvčí RRA ÚK